Geralt a Toussaint


Toussaint, země slunce, vína, odvážných rytířů a krásných žen, že vám to zní spíše jako Pán prstenů, než temné slovanské fantasy od Andreje Sapkowského? Budete se divit, ale i země jako je tato má ve světě Zaklínače své místo. Pokud patříte k těm, kteří nečetli zaklínačské knihy a přesto byste se rádi dozvěděli něco o minulosti onoho místa a jeho spojení s Geraltem z Rivie, tak právě pro vás je následující článek.

Pozn. Autora: Budu se snažit vyhnou významným příběhovým spoilerům.

Toussaintské knížectví leží na hranicích Aedirnu a Nilfgardské říše, ke které také formálně patří. Císařství se však do vnitřních záležitostí státu nijak výrazně nevměšuje a tak se i válka, kterou Nilfgard rozpoutal, této malé zemi úplně vyhnula.

V čele stojí kněžna Anna Henrietta, kolem které se soustředí dvůr pochlebujících a intrikujících šlechticů. Nejprve vládla společně se svým manželem knížetem Rajmundem, ten však zemřel krátce poté, co odhalil tajný románek mezi jeho ženou a nikým jiným, než proutníkem Marigoldem.

„Odpočatý kůň je nesl podél říčky vedoucí do Toussaintu. Geralt znal cestu, už tu kdysi byl, velmi dávno. Od té doby se mnohé změnilo. Nezměnila se však dolina ani říčka, která se postupně měnila v řeku Sansretour. Nezměnilo se ani pohoří Amell, ani nedostupný štít Gorgony – Ďáblovy hory.“

Flórou se Toussaint, až na dva metry vysoké houby a květiny, podobá oblasti Jižní Francie a Itálie. Nalezneme tu vinice, sady, olivové háje obklopující starobylé šlechtické usedlosti a to všechno ve stínu Mount Gorgon, nejvyšší hory zaklínačského světa.

Jak už pravděpodobně víte, z ekonomického hlediska se Toussaint soustřeďuje na pěstování a výrobu vína společně se zpracováním ovčí vlny. Disneyovskou idylu narušují pouze občasné nájezdy potulných lupičů a sem tam se objeví nějaká ta nestvůra, ale od toho je tu zaklínač, že?

„Rozhořčeně supící Vattier vzal z Cantarelliny ruky pohár naplněný proslulým Est Est z Toussaintu, znamenitým vínem sklízeným v době, kdy imperátor Emhyr var Emreis byl malým, nároků na trůn zbaveným a ukřivděným chlapcem, a Vattier de Rideaux mladým, bezvýznamným oficírkem.“

Geralt tuto pohádkovou zem poprvé navštívil v knize Věž vlaštovky, při pátrání po druidech, kteří mu měli pomoci v hledání Ciri (Ano, i v knihách Geralt hledá Ciri.) a společně s přáteli zde strávil nějaký čas.

Významnější roli hraje Toussaint v následujícím díle Paní jezera, když se právě zde Geralt setkává s čarodějnicí a rádkyní Anny Henrietty, Fringillou Vigo. A nebyl by to Geralt, kdyby s touto čarodějkou nenavázal „hlubší“ vztah. Nakonec však zjišťuje, že namísto hluboké lásky se Fringilla snažila pouze zdržet zaklínače v Toussaintu co nejdéle, aby se nepletl do cesty čarodějkám z Lóže.

Geralt zde nějakou dobu dokonce vykonával klasickou zaklínačskou práci. Řešil například problém s kuroliškem žijícím v podzemních kobkách nebo pomáhal vinařům čistit nestvůrami zamořené sklepy.

„Čarovný je náš zámek Beauclaire, milostná kouzla zde na lidi mocně působí,“ zamumlal Reynart, upil vína a válel je po jazyku. „Už sám pohled na něj je okouzlující. Vzpomínám, jak vás to tehdy v říjnu vzalo, když jste ho spatřili poprvé. Jak to ten Cahir tenkrát řekl?“

Protože Sapkowski je spíše akční vypravěčem než spisovatelem typu M. Prousta se svými sáhodlouhými popisnými pasážemi. Země jako taková tedy byla popsána jen zběžně, čímž nechává vývojářům z CD Projektu volnou ruku a už po prvních pár hodinách to vypadá, že se tohoto zpracování zhostili opravdu na výbornou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.