Mé tři hodiny s Michalem Madejem o Witcherovi


Na prezentaci hry Zaklínač společnosti CD Projekt jsem měl možnost si důkladně popovídat s Michalem Madejem, designerem hry Zaklínač, o tvorbe a stylu hraní. Zde je několik věcí, které jsem zatim dříve jinde nečetl a proto bych se s vámi o ně podělil. V průběhu samotné prezentace jsem si zapisoval chyby, které jsem videl na plátně (jsem profesionální tester a vidím chyby naprosto všude – bůh zcela zanedbal betatesting ;). A ty jsem pozléze s Michalem zkonzultoval a i vy se o nich dočtete.

Samotná akce byla velice vydařená, ale jelikož jsem většinu času strávil v podzemí se hrou, moc jsem z ní neviděl a proto si přečtěte raději reportáže z party jinde. Snad jen poznamenám, že hlavní mluvčí večera mi lezl na nervy a v případě zájmu dám na youtube nahrávku úvodu party.

Náš rozhovor ovšem začal nad talířkem chlebíčků na téma, co je to RPG. Před pár dny jsem na serveru Tiscali Games v diskusi pod článkem o Zaklínači měl zajímavý rozhovor právě na toto téma. Proto jsem ho nadhodil při rozhovoru s Michalem. Jeho pohled na věc je daleko širší a sdělil mi, že výraz „RPG“ v připadě počítačových her vůbec neuznává. Pro tyto hry má raději výraz „Narrative Games„, který se používá i v literatuře věnující se danému tématu. Mnoho typických „RPG“ her je například považováno za střílečky typu FPS (System Shock 2) a naopak jiným hrám jsou přisuzovány RPG atributy jen proto, ze jsou ve fantasy prostředí a obsahují nějaké charakteristiky. Například dle tzv. hard-core RPG definice samotná hra Zaklínač není RPG, neboť neobsahuje dostatek statistik a čísel při vylepšování herní postavy. Rozhovor se dále vedl na téme, co vše lze do škatulky zahrnout a Michal osobně za PRG považuje třeba sérii Grand Theft Auto.

A pak jsem si dovolil začít rýpat do zcela unikátního a novátorského bojového systému, který se nachází ve hře (měl jsem za sebou už 30 minut hraní). Jelikož jsem si dovolil již pri prezentaci rýpat dotazem, proč není bojový systém podobný spíše Die by the Sword, než Diablu, byla mi poskytnuta dlouhosáhlá přednáška s následnou praktickou ukázkou na jeho dovezeném notebooku (naprosto šílený Dell XPS M1710 s GeForce Go 7950 GTX). Poučení pro příště – ještě více provokovat vývojáře ;).

Jelikož se hodně opakoval, tak to prostě shrnu. Zaklínač v knihách se při boji chová doslova jako smrtící stroj. Chladně kalkuluje a používá maximálně efektivní způsob boje. Právě toto chtěli tvůrci v čele s Michalem Madejem nasimulovat ve hře a proto vznikl systém různých stylů boje. Princim je ze začátku jednoduchý. Pod nepřítelem je kolečko zobrazující jeho životnost (slovo zdraví v těchto případech zase nemám rád já). Kliknete na nepřítele a Geralt zaútočí a provede animaci útoku dle zvoleného stylu boje a použitého meče. K čemu je železný a stříbrný meč snad netřeba opakovat. Ale vysvětlíme se styly boje. Jednak je zde styl rychlý. Ten je vhodný na slabší čí mrštné nepřátele. Za druhé styl silný – prosti silným či obrněným nepřátelům. Poslední styl je můj oblíbený – skupinový (group). Geralt krásně máchá mečem okolo sebe s destruktivními účinky pro všechny v dosahu meče. V průběhu boje můžete kdykoliv stisknout mezerník, čímž se hra pauzne a můžete změnit styl či zbraň. Po odpauzování dojde k přerušení aktuálního útoku a je nutné znova kliknout na nepřítele. V případě změny zbraně pak je nutné počkat na animaci výměny meče. Toto přináší dosti taktiky a přemýšlení, kdy si můžete dovolit měnit meč, či rušit aktuální útok. Také vypitý lektvaru zdraví způspobuje animaci, kdy jste nechráněni, proto před pitím je nutno odběhnout bokem bitky. Lektvar má i vedlejší účinky. Jelikož se jedná o dosti jedovatou ěc, kterou dokáže vypít jen zaklínač, je pod ukazatelem zdraví přítomen i ukazatel toxicity. Stručně řečeno, více než 4 lektvary zdraví Geralt nesnese a pátý „lahváč“ ho zabije stejně jako nepřítel. Tudíž clickfest z Diabla spojený s chlastaním litrů lahviček se nekoná.

Další unikátní věcí je kurzor při bitce. Ten se totiž mění. Standardní je šedý a pomocí něj můžeme určít, na koho Geralt zaútočí. Připadě probíhajícího útoku kurzor zmodrá. Pokud kliknete v tuto chvíli, pak dojde k přerušení aktuálního útoku. Takže neklikat bezhlavě! Těsně před koncem animace útoku kurzor zoranžoví a to je čas na kliknutí, neboť Geralt provede nějaký speciální silnější útok, aby zabránil protivníkovi v protiúderu. Paklize nestihnete okamžik oranžového kurzoru (necelé 2 vteřiny), pak kurzor zšedne a nepřítel provede protiúder. Ze začátku se mi zdálo, že celá hra bude jen o čekání na oranžový kurzor (který při kliku zčervená) a tudíž opět jen klikačka. Ovšem kombinace stylů, pauzy, omezené množství lektvarů a čas potřebný k jejich vypití dělají z této hry podstatně taktičtější akci, než je Diablo, či Dungeon Siege (tam stačilo na nepřitele kliknout jednou a čekat, až umře).

Mimochodem. Michal hru Die by the Sword dohral do konce (to ja jen do dvou třetin) a považuje ji spíše za simulátor máchání mečem, než za akční dobrodružství. A Oblivion označil za nudnou hru.

Později jsme se v rozhovoru dostali k ovládání hry. To je možné dvěma způsoby. Buď čistě jen pomocí myši (nicméně bez druhé ruky na mezerníku fungujícího jako pauze stejně hrát nedá, tudíž jednorucí mají zase smůlu ;) a hra pak svým isometrickým pohledme připomíná Dungeon Siege nebo z pohledu třetí osoby ala Gothic. Vývojáři začátečníkům doporučují si na začátku hry klikací styl, pokročilým hráčům naopak pohled zezadu. S tím ovšem souvisí problém se skákáním. Geralt neumí skákat (později umí jen pomocí kouzla) a i malický obrubník ho zastaví v postupu vpřed. Takže po chvíli budete proklínat další omezení negine, kdy musíte „zbytečně“ obcházet různé zídky a obrubníky.

Když už jsem nakousl engine, pustil jsem se Michala tvrději (nešetřil jsem ho ani chvíli ;). Aurora engine z NeverWinter Nights je již poněkud staršího data a ač „přepsali“ skoro 80% kódu, stále má hra mnoho omezení. Sám Michal přiznal problémy se stíny. Krásným příkladem budiž stín ve tmavé noci, či stín od měsíce zakrytého stěnou. Dalším problémem je voda. Speciálně špinavá voda (kanalizace, bažina) vypada hodne zastarale. A když se vám z vody sahající po kolena vynoří dvoumetrová obluda s pětimetrovými chapadly, vypadá to hodně realisticky. Dalším omezením engine je, že nezná něco jako patra. Tudíž pokud chcete vstoupit do druhého patra budovy, tak jste ze spodní části scvhodiště teleportování na horní konec schodiště, kde jedním krokem vstoupíte do daného patra (kteréžto se nacházi úplně někde jidne, než patro předchozí). Časem jsem si na tohle sice zvyknul, ale na poprvé to bylo překvapivé.

Nemohl jsem opomenout ani mé oblíbené téma a to jsou ženy. A jak jistě z knih znáte, ani Sapkowski se jim nevyhýbá ;). Tudiž – ženy jsou. A v necenzurované polsko/české verzi (budou na jednom disku spolu) jsou i příjemně nahé (Bruxa). Zvláštností pak je mít sex s prostitkou, který je řešený vtipně a přitom s gracií. Nebudu to popisovat, ať tu nejsem za pornografa a ponechám vám to jako překvapení ;). NIcméně o ženách jsme se bavili i podrobněji. Jelikož hra má dvá styly pohledu, občas vám mohou ženy pripadat poněkud zvláštně tvarované. Je to z důvodu, že se předpokládá, že hru hrajete z izometrického pohledu a aby bylo jasně rozlišitelné, že se jedná o ženu, mají poněkud „přifouknuté“ prsa. A také zadek – ten je zase kvůli perpektivy, kdy bližší věci se jeví vetší. Tudíž při pohledu zezadu Geralta ženské jsou pěkně prdelaté s pořádně velkými balóny.

Jak jsem se zmínil, česká verze je necenzurovaná. Jak Michal po předváděčce prohlásil, je možná jestě peprnější než verze polská a že si ji musí zahrát v češtině. Samotný text se překládal s citem a ohledem na českou mluvu a zvyklosti při projevu. Anglické texty jsou výrazně kratší a proto česká verze vychází hlavně z verze polské. Pro vychutnání hlášek speciálně doporučuji se zúčastnit mezihry v chlastání :-D

Jelikož už se blížila jedenáctá, musel jsem Michala nechat hru okomentovat i ostatním (hlavně redakce Doupěte se rvala o možnost si pokecat) a sám se vydal pro poslední porci chlebíčků, sehnat fixu na podpis plakátu a rychle nafotit holky, co se pohybovaly nahoře na recepci. Bylo to hodně zajímavé a doufám, že mne CDProjekt pozve na prezentaci Zaklínače 2 ;).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *